Nerezová ocel
Jako nerezová ocel se označují všechny druhy oceli, které byly vyrobeny speciálním postupem, mají vysokou čistotu a na plánovaná tepelná ošetření reagují stejnoměrně. Z této definice vyplývá, že nerezové oceli nemusí být výhradně legované popř. vysoce legované oceli. Pro další úvahu se však omezíme na vysoce legované nerezové oceli s obsahem chromu minimálně 10,5 %.
Rozdělení vysoce legovaných ocelí
Vysoce legované oceli mohou být kvůli své struktuře rozděleny do následujících skupin:
- feritické nerezové oceli
- martenzitické nerezové oceli
- austenitické nerezové oceli
- austeniticko-feritické nerezové oceli (duplexní oceli)
Feritické nerezové oceli
Feritické nerezové oceli se zase dělí do dvou skupin:
- s cca 11 až 13 % chromu
- s cca 17 % chromu (Cr)
Chromové oceli s obsahem 10,5 až 13 % se z důvodu nízkého obsahu chromu označují pouze jako s pomalou korozí. Uplatňují se tam, kde v popředí stojí životnost, bezpečnost a minimální údržba a na vzhled nejsou kladeny mimořádné požadavky. Tak je tomu např. při výrobě kontejnerů, vagonů a vozidel.
Martenzitické nerezové oceli
Martenzitické nerezové oceli 12 až 18 % Cr a obsahem uhlíku přes 0,1% jsou při teplotách nad 950 - 1050 °C austenitické. Rychlé ochlazení (zakalení) vede k vytvoření martenzitické struktury. Tato struktura má speciálně ve zušlechtěném stavu vysokou pevnost, která se ještě dále zvyšuje s rostoucím obsahem uhlíku. Martenzitické nerezové oceli se používají například pro výrobu žiletek, nožů nebo nůžek.
Austenitické nerezové oceli
Austenitické nerezové oceli (také chromniklové oceli) s obsahem niklu přes 8 % jsou nejvýhodnější kombinací pro praktické použití z hlediska zpracovatelnosti, korozní odolnosti a mechanických vlastností. Nejdůležitější vlastností tohoto druhu oceli je její vysoká korozní odolnost. Z tohoto důvodu se austenitické nerezové oceli používají v oblastech s agresivními médii, například při kontaktu se slanou mořskou vodou a v chemickém i potravinářském průmyslu.
Austeniticko-feritické nerezové oceli
Austeniticko-feritické nerezové oceli se kvůli svým dvěma složkám struktury často označují jako duplexní oceli. Velká roztažnost při současném zlepšení korozní odolnosti činí tyto oceli speciálně vhodnými pro použití v oblasti pobřežní techniky.
Broušení nerezové oceli
Mnohé díly z nerezové oceli se na konci procesu obrábění brousí. Klingspor nabízí v sortimentu svých výrobků řadu brusných prostředků, které jsou speciálně vhodné pro opracování tohoto materiálu. Přesto je při opracování nerezové oceli nutné dbát na několik zvláštností typických pro tento materiál, má-li být na konci dosažen trvale uspokojivý výsledek. Povrchové provedení z výroby, tzn. válcovaný, mořený a/nebo dodatečně tepelně ošetřený materiál, má být voleno tak, aby výchozí povrch již co nejvíce odpovídal později požadovanému povrchu. Pro korozní odolnost nerezových obrobků je již před obráběním nutné dbát na to, aby byl materiál správně skladován a transportován.
Přitom je nutné se vyvarovat zvláště následujících bodů:
- Jakýkoli druh kontaktu s jinými ocelemi (ocelové kartáče, drátěná lana).
- Poškození povrchů a hran i místa oděru.
- Uskladnění materiálu v oblastech obrábění nebo společně s jinými ocelemi (např. s válcovanou ocelí).
Z hlediska korozní odolnosti kromě toho platí: Čím jemnější je povrch, tím větší odolnosti proti korozi.
Broušení
Je řada parametrů, které mají vliv na drsnost a vzhled broušeného povrchu:
- Bruska s danými kontaktními prvky a parametry obrábění (rychlosti řezu a posuvu)
- Použití pomocných látek pro broušení (oleje a emulze)
- Kvalita brusného prostředku
Kvůli těmto procesem broušení daným okrajovým podmínkám nelze dát všeobecné vyjádření o souvislosti dosaženého povrchu a použitého brusného prostředku. Aby se předešlo nedorozuměním při dohodě o požadovaném povrchu, měly by být před obráběním stanoveny mezní vzorky a hodnoty drsnosti (Ra).
Broušení a koroze
Nezávisle na použité nerezové oceli by při jejím broušení měla být bezpodmínečně respektována dále uvedená opatření:
- Brusné nástroje nikdy nepoužívejte nejprve na normální ocel a potom na nerezovou ocel!
- Prach z broušení bezpodmínečně důkladně odstraňte ze všech ploch!
- Nepřipusťte zasažení nerezových povrchů proudem žhnoucích jisker!
- Teploty obrábění musí být tak nízké, aby nedošlo ke vzniku karbidů chromu a tím k mezikrystalové korozi. Jakmile materiál nabíhá do barvy, je bezpodmínečně nutná dodatečná úprava!
Pouze tak lze zajistit, že se na obrobených oblastech nově vytvoří pasivní vrstva a ostatní plochy nebudou poškozeny dírkovou korozí nebo mezikrystalovou korozí.